Já osobně to vidím tak, že čím víc člověk jezdí a posouvá se v obtížnosti splouvaných toků nahoru, tím více má zkušeností a dokáže lépe odhadnout charakter řeky a reálnou obtížnost. Kilometráž většinou uvádí kromě obtížnosti i minimální, optimální a maximální průtok, délka úseku a obvyklý čas splutí. Spolu s obtížností už ti to dá hrubou představu, co tě asi čeká.
Když bude uvedeno WW III optimální průtok 60-200 m3. Mohu očekávat širokou řeku typu Inn. Pokud mám bohaté zkušenosti z WW V, bude to příjemné svezení na závěr dne. Pokud ale předtím budu mít pouze zkušenost ze Stvořidel za 5 m3, bude to boj o život.
Obtížnost kolem WW III zůstane vždy taková hraniční. Do těžších obtížností už se musí vodák postupně projezdit. U té III ale už mohou být nástrahy, které laik nedokáže rozpoznat.
Vodácká kilometráž je určena pro vodáka, který chce jezdit a vzdělávat se, v takovém případě je to super zdroj informací a nějaká drobná odchylka v obtížnosti nic zásadního neřeší.
Pokud někdo jede na vodu poprvé, nepřesnosti v obtížnosti stejně nemá šanci posoudit.
Tím neříkám, že vše má zůstat tak jak to bylo před 50 lety. Např je super v některých online průvodcích, že místo maxima je u grafu průtoku uvedena různá obtížnost.