Léto vrcholí, jsou neskutečné pařáky a vody je všude poskrovnu. Při průzkumu sjízdností se zarazím: „Co je to ta Metuje zač, že má limit 10 a stav 40 cm?!“ Začíná tedy průzkum dostupných informací a je rozhodnuto. Jedeme na Metuji!

Odbočení první: Mlýnský náhon

Začátek je naplánován na Mlýnském náhoně u mostku pod Černčicemi, s celým náhonem bychom to do tmy asi nestihli. Jinak se dá začít už na začátku Nového Města pod náměstím na ještě spojené Metuji a pokračovat až na konec města v hezkém údolí lemovaného opukovými skalami. Po výjezdu z města se pak musí odbočit na dalším jezu vlevo do úzkého náhona. Toto první odbočení je nejuzší a nejvíce zapadané, i když Povodí Labe plánuje jeho radikální prořezání. Na trase je nutné si dát pozor zhruba po hodině plavby u zříceniny staré kamenné budovy vpravo, což signalizuje přítomnost Podhorního mlýna. Celá řeka je zde svedena do elektrárny, kde se nedá dost dobře vystoupit. Proto je nutné zastavit již nad kamennou zříceninou vlevo a přenést.

U mostku tedy natěšeně nasedáme a vzhůru dolů. Stav je zde víceméně limitní, ale jde to. Plavba je zábavná, spousta vynucených vystoupení z lodi, přelézání přes popadané stromy, říčka velmi meandruje.

Po cca 1 hodině prosvítá mezi stromy stavení. To je třeba zbystřit. Opouštíme les, za zatáčkou proud zrychluje a celá řeka po pár desítkách metrech mizí v česlech MVE Osíčko.

Za tohoto stavu se dá vlevo před ní bezpečně zastavit, pak je nutné zleva celou MVE přenést. Pod ní nastupujeme do laguny a podjíždíme můstek. Tok se napřimuje a příjemně proudí. Po chvíli vplouváme do nové řeky, kde jsme překvapili několik koupajících se dětí. Podplouváme silniční most v Dolsku a blížíme se k jezu, před kterým musíme opět odbočit vlevo. Na staré řece je opět stavidlo a na nové jez.

Odbočení druhé: Stará řeka

Po velmi klidné hladině tedy odbočujeme. Po chvilce vidíme po pravé straně jez, přes který ovšem nepřepadá žádná voda. Pokračujeme tedy rovně náhonem a za chvilku je tu MVE ve Slavětíně. Průzkumem levého břehu nacházíme obchozí trasu okolo elektrárny. V obci je restaurace a možnost případného přespání.

Proud je zde malý a pár metrů před česly lze vystoupit vlevo a přes pilu přenést pod elektrárnu. Podplouváme most, pak chvilka plavby a je tu další jez.

Vody jde přes něj relativně dost, přenášíme zleva a pokračujeme. Podplouváme most a jsme v Roztokách. Z vody na zahrádkách překvapujeme několik přívětivých domorodců a drůbeže.

Dále je delší příjemná plavba meandry až se pomalu objevíme u jezu v Šestajovicích. MVE nejede, takže všechna voda padá přes jez, což láká k jeho splutí, ale pro úzké rozestupy traverz na jeho koruně to raději nezkouším.

Přenášíme tedy zprava, dále podplouváme most v obci a pomalu se blížíme k soutoku s novou řekou. V Šestajovicích doporučuji návštěvu muzea motocyklů. Na soutoku je vidět, že novou řekou teče výrazně víc vody. Doplujeme tedy k jezu a před ním odbočujeme opět vlevo.

Odbočení třetí: Posílení o Rozkoš

Chvilku po odbočení vidíme vpravo monstrózní stavbu MVE Šestajovice II, která ale nemele, takže nám voda zůstává. Po další chvilce jsme u stavidla, z pod kterého tryská slušný proud, který v laguně pod ním vytváří slušnou peřejku.

Bylo mi jasné, že Rozkošský potok ústící do nové řeky kus nad soutokem nám pěkně přidal na průtoku. Přehrada Rozkoš totiž pravidelně upouští vodu v létě, když je v Labi málo vody. Nadlepšuje tím průtok hlavně pro Opatovický profil, aby měla elektrárna v Opatovicích dostatečný průtok ke chlazení. Někdy pouští 3 kubíky, jindy až 5. Bohužel se pouštění vody nedá předvídat a ze dne na den se může zastavit, pokud je v Labi vody dostatek.

V každém případě další plavba je o dost jiná, než doposud. Řeka proudí rychleji, místy má pěkný tah a v meandrech není moc času na meditace… Po chvíli této rychlejší jízdy spatříte další stavidlo. Je třeba opět zbystřit a rychle přistát, nejlépe vlevo. Dá se zajet i těsně před stavidlem vpravo do odbočení řeky, ale většina proudu jde pod stavidlo, takže radši ne. Při tomto průtoku by podcenění mohlo být dost nebezpečné.

Následuje pěkně proudící rovnější úsek, který se ale postupně zpomaluje, pak přejíždíme beton můstek, přes který teče asi 20 cm vody, a to už jsme u obce Starý Ples, kde máme za chvíli na dohled česla MVE.

Lze vystoupit těsně před česly vpravo a přenést pod elektrárnu.

Po cca 500 m nás překvapuje velmi nízký betonový můstek, je vidět tak na 15 m a je nutno zastavit vlevo a přenést. Ještě pár zábavných meandrů, a pak se narovnaným korytem blížíme k poslednímu jezu. Ten je suchý, elektrárna mele naplno. Je nutné přenést vpravo ještě před jezem a nevstupovat na pozemek u elektrárny. Na pozemku je pes, za kterého majitel již vyfasoval podmínku a proto je lépe se mu vyhnout. Nějaká voda tady díky krátkosti náhonu a návratu vody odspodu je, tak to jde. Jen co se nadějeme, jsme potřetí na soutoku s novou řekou a teď už tedy nadobro.

Kolem pevnosti

Poslední rovný úsek překvapivě příjemně teče, dokonce se objevují mírné peřejky, jakoby nás řeka chtěla odměnit za návštěvu. Levý vysoký svah a zajímavé skály dávají jen tušit Josefovskou pevnost. Za mostem mezi Josefovem a Jaroměří se tok zklidňuje a po klidné hladině vplouváme do vod Labe.

Stará Metuje zabere až 2 dny

Spodní Metuje je velmi zábavná, místy dokonce lehce adrenalinová letní řeka mnoha tváří. První úsek - část Mlýnského náhonu, je více zapadaný a zarostlý a doporučuji jej milovníkům VR toků, úsek cca 2,5 km nám zabral 1,5 hod. Druhé odbočení je velmi příjemné a méně náročné a zabralo nám cca 3 hod. Třetí odbočení bych při tomto stavu posíleném cca 3,5 m3/s z Rozkošského potoka nedoporučil začátečníkům, pro ně lépe pokračovat novým korytem, pokud je v něm dostatek vody. Plavba novým korytem v této části skýtá jen asi 10 malých a bezpečně sjízdných stupínků. Na starých řekách obecně pozor u stavidel a hlavně nezajíždět do jejich blízkosti. Důležité je u druhého stavidla pod třetím odbočení zastavit včas. Toto rameno jsme jeli cca 2,5 hod. Celá plavba z Nového Města pak zabere 2 dny, kdy se dá přespat po domluvě v polovině trasy ve Slavětíně.

Aleš Nykl