Metuje na svém toku nabízí množství úseků s různou obtížností i různou námahou na zdolání. Stará koryta jsou sjízdná celoročně díky svému úzkému profilu, ale na oplátku se občas musíte prodírat bujnou vegetací. Naopak dvě krásná údolí jsou sjízdná jen během zvýšených stavů. Letos v létě se však řeky na východě Čech proměnily v téměř suché čůrky a moc možností si splout Metuji kromě dolních koryt nebylo.

Zkusil jsem se vypravit na úsek z Hronova, i když na vodočtu v Hronově bylo sotva 12 cm s průtokem pod 0,9 m³/s. Za stavu okolo 2 m³/s je to velmi pěkný a pohodový úsek, ale za takto nízkého stavu jsem si nebyl jist, jestli vůbec do Náchoda dojedu. Nastupujeme jako obvykle na konci Hronova na úrovni Penny marketu, jen ze druhé strany řeky. Je zde parkoviště a sestup po schodech na molo. Je jasné, že minimálně do Velkého Poříčí to bude nic moc.

Regulované břehy a rozšíření koryta znesnadňuje plavbu za nízkých stavů

Opravdu, plavba v řece s pár centimetry vody vyžaduje velkou pozornost a dobré čtení vody. Za tohoto stavu jsou tři stupně skoro suché, ale za větší vody se obzvláště pod jedním z nich tvoří poměrně solidní vývar. Přesto se dá projet téměř všude a vystupovat je nutné jen jednou, i když dření lodě o dno nastává docela často. V samotném Velkém Poříčí došlo ke zpevňování břehů a rozšíření koryta, proto je tato část nejvíce komplikovaná. Brzy ale přijde vzdutí a po přenesení vakového jezu se řeka zúží.

Pod Velkým Poříčí se řece vrací její přírodní charakter

Civilizace měst mizí a nastává plavba v přírodním toku lemovaném stromy. Začnou zatáčky, ve kterých si to zbytek vody namíří pod ohnuté stromy nebo vývraty. Řeka začíná zarůstat vodními rostlinami, které sice znesnadňují průjezd proudnicí, ale zase na druhou stanu loď nepoškodíte, když budete po nich bidlovat. Jen na jednom místě bylo nutné vystoupit a popotáhnout loď o pár metrů. Když zahlédnete velký silniční most, jste u bývalé celnice a hranic s Polskem. Hned za mostem je na levé straně přímo u řeky kiosek, takže stačí nechat lodě pod mostem a skočit si zde na občerstvení. Jsme v půlce trasy.

Kyselka IDA již neteče

Pod mostem je za větší vody trochu divočejší úsek v podobě dvojstupně, který zde zůstal po dostavbě mostu. Za naší malé vody je ale průjezd jen se škrtáním o kameny.

Dále už si moc tekoucí vody neužijete. Brzo nastane vzdutí jezu v Bělovsi a zhruba 1 km dlouhý olej. Příroda pomalu mizí a je nahrazena opět civilizací. Po přenesení vysokého jezu se dalo kousek za jezem občerstvit z prameníku IDY, ale díky obsahu arsenu byl jak celý prameník tak i další vytékající prameny v břehu řeky zaslepeny. Tento jedovatý prvek se v minerální vodě nachází ve stopovém množství, které ale nesplňuje požadavek na nezávadnost. Nevím, tuto vodu zde lidé pijí mnoho let a někteří i velmi často a dožívají se přesto 90 let. Jak říká moje manželka: „Určité množství jedu tělu pomáhá, aby zabilo to, co do něho nepatří.“

Ještě na chvíli řeka zrychlí, aby se opět zabrzdila na vzdutí dalšího jezu v Náchodě. To už jsme přímo ve městě a koryto zde zarůstá vodními rostlinami téměř v celé šíři i do hloubky. Po přenesení jezu navazuje další vzdutí a my končíme za mostem k nemocnici. Ujeli jsme cca 10 km během 3 hodin za nízkého stavu, přesto až na dvě vystoupení z důvodu nízkého stavu šlo vše projet. Musím ale upozornit, že pro méně znalé vodáky, kteří neumí číst vodu, by se úsek stal nesjízdným. Za těchto nízkých stavů je vhodnější nastoupit ve Velkém Poříčí a vyhnout se tak rozlivu na začátku obce. Patrně by šlo pokračovat i dál a to až na začátek Pekla ke kryté dřevěné lávce. Až sem řeka teče poměrně líně v malém spádu zato v krásném údolí. Od Pekla je to určitě na pěší turistiku až na začátek Nového Města.

Petr