Akreditovaná Vodácká škola záchrany
Tisk z adresy https://www.raft.cz/skola/errata.aspx

Errata

Errata II. vydání knihy Bezpečně na tekoucí vodě + doplnění údajů pro III. vydání

  • Strana 15
    V roce 2007 proběhla změna norem pro plovací vesty, kdy byly nahrazeny normy EN 393 a EN 395 přísnější normou ISO 12402.
  • Strana 17
    Používejte tak optimálně dlouhý konec, aby se dal volně zasunout za nejbližší poutko vesty, a netrčel jako na obr. 6.. Nejlepší je konec popruhu zkrátit co nejvíce, aby byl ukončen jen pár centimetrů za sponou. Vždy si dopředu vyzkoušejte, jestli se popruh pod zatížením snadno a bezpečně uvolní. Zajištění volného delšího konce popruhu dle obr. 7 je vhodné při vstupu do válce, ale před případným uvolněním spony je nutno si popruh narovnat.
  • Strana 29
    Od roku 2008 je platná novela živnostenského zákona, která již nerozlišuje dvě živnosti vázané z oboru vodáckého sportu, ale došlo ke zjednodušení a spojení obou živností. Průvodcovská činnost byla vyřazena a ponechalo se pouze poskytování sportovních a tělovýchovných služeb s tím, že obsahuje nově i průvodcovskou činnost. Více na raft.cz.
  • Strana 46
    Špatně odsazené subjektivní příčiny.
    - objektivní příčiny
    - subjektivní příčiny
    • lidský faktor
      • účastník
      • vedoucí
      • skupina
    • vybavení

Errata I. vydání kniky Bezpečně na tekoucí vodě

Errata I. vydání byla zapracována do druhého vydání, které prošlo zásadní textovou i jazykovou úpravou s doplněním množstvích nových informací. Dále byly přidány fotografie a změněno číslování některých kapitol. Níže jsou uvedeny pouze nejdůležitější změny:
  • Strana 5
    Přidána věta:
    … další kritéria u nás nepoužívaná (např. dostupnost toku). V zahraničí se můžete setkat s rozdílným typem klasifikace, což platí hlavně v Rusku nebo Americe. Zahraniční řeky bývají odlišné od našich a mají svá specifika, která úzce souvisí s vnímáním obtížnosti. Nejčastější odlišnosti jsou popsány v kapitole 16.1. Objektivní příčiny.
  • Strana 7
    Přidána věta:
    … Na soutoku je tedy 0. V některé zahraniční literatuře (např. německé kilometráže DKV) se používá číslování kilometrů opačně, tedy vzestupně po proudu. Nula je u pramene.
  • Strana 9
    Za prvé je z málo poddajného materiálu, čímž značně omezí vodákovu pohyblivost, dále je velmi objemný. Jeho další nevýhodou je cena, která se pohybuje v řádech deseti tisíců. Taktéž je ještě poměrně náchylný na poškození. Proto se spíše používá u záchranářů nebo potápěčů.
    Používá se hlavně ve velmi chladných a drsných podmínkách a při velmi častém plavání ve studené vodě. Jeho nevýhodou je cena, která se pohybuje mezi 10-20 tisíci. Spíše jej používají záchranáři nebo potápěči.
  • Strana 11
    Doplněna věta .. bývá problém s odvodem vody. V nouzi však hokejová helma poslouží dobře, třeba u malých dětí na jednodušších terénech. Je lepší chránit hlavu alespoň něčím než ničím!
  • Strana 13
    Doplněna věta .. upnutý popruh a vytvoření jakési „pojistky“ (obr. 7). Pozor na odlišnosti u některých zahraničních výrobců vest, kteří mohou používat popruh s vystředěnou destičkou, tj. umístěnou mimo střed většinou na pravé straně. V těchto případech pak může být způsob protažení odlišný.
  • Strana 15
    Doplněna informace o hopšňůře mezi píšťalku a karabiny
    Hopšňůra ~ Jedná se o pružné lano uvnitř popruhu, které se v plném zatížení dvojnásobně protáhne. Pružné je z toho důvodu, aby bylo co nejmenší, a tím nepřekáželo v pohotovostní poloze při pádlování, a zároveň aby tlumilo rázy při natažení. Jeden konec je kovovým okem protažen záchranným popruhem na vestě, a druhý pomocí karabiny s velkým rozevřením se zacvakne dle potřeby. Hopšnůra se natáhne a stává se pružným krátkým lanem. V případě potíží lze jen povolit záchranný popruh, a tím se vymanit z upoutání. Správná délka by měla být cca 0.5 m v nataženém stavu za špičku zádě u K1 nebo C1 lodě.
    Možné způsoby použití:
    – na vysíleného nebo bezvědomého plaváčka (kapitola 23.3. Záchrana plaváčka v bezvědomí za využití jednomístné lodě (C1 nebo K1)). To je hlavní způsob použití;
    – navázání na lano v případě upoutaného zachránce (kapitola 21.4. Upoutaný zachránce);
    – jištění zachránce druhým zachráncem na krátké vzdálenosti (např. kluzký břeh);
    – vytvoření jistícího bodu, když se sundá z vesty a omotá se okolo stromu, kamene ...
    – ve výjimečných případech na plavající materiál (kapitola 24.1. Záchrana materiálu pomocí lodě).
    V pohotovostním režimu by měla být karabina od hopšňůry zacvaknutá na vestě tak, aby se dala rychle použít, a zároveň tak, aby nebyla napevno připnutá. Mohla by totiž způsobit krizovou situaci. Pokud by se zachránce připoutal lanem za oko hopšňůry připevněné na bezpečnostním popruhu a byl nucen se uvolnit, pak by se popruh sice povolil, ale zachránce by přesto zůstal viset za připevněnou karabinu na vestě. Karabinu tedy zajistěte za bezpečnostní plastové očko (obr. 10) nebo za poutko na karabinu, pokud je tím vesta vybavena. U poutka na karabinu musí v tahu za karabinu dojít k samovolnému vyvléknutí pásku, proto je potřebné vyzkoušet, jak poutko zapnout, což závisí na způsobu jeho našití (obr. 11). U plastového očka je důležité nastřižení, aby se karabina v tahu opět snadno vyvlékla a nemusela se vycvakávat. Pokud není očko nastřiženo, pak by konstrukčně mělo prasknout v případě velké zátěže. Je škoda si ale ničit vestu, když stačí jednoduché nastřižení plastového očka (třeba kleštěmi). Místo hopšnůry se dá použít řetízkově smotaná dlouhá smyčka. Smyčku je pak možné využít i k jiným účelům.
  • Strana 18
    NASIVIN (nebo SANORIN) gtt nas – nosní kapky při rýmě snižuje produkci sekretu. SANORIN lze použít i u zánětu spojivek.
    NASIVIN gtt nas – nosní kapky při rýmě snižuje produkci sekretu.
    SANORIN gtt nas – nosní a oční kapky při rýmě snižuje produkci sekretu, lze použít i u zánětu spojivek.
  • Strana 19
    Lana použitelná pro potřeby vodáckých sportů jsou trojího druhu:
    – polyamidová lana horolezecká (průměr 9–11mm)
    – pracovní (11 mm)
    - lana speleologická (vyrobena z polyamidu a polyesteru o průměru 9 nebo 10 mm)

    Použitelná pro potřeby vodáckých sportů jsou:
    – lana dynamická určená spíše pro horolezeckou činnost
    – lana s nízkou průtažností (statická nebo také pracovní) určená pro záchranu, pro práci ve výškách nebo speleologii

    Jsou vyrobena z lehkých materiálů (většinou polypropylenu) a obecně mají nižší pevnost v tahu.
    Jsou vyrobena z lehkých materiálů (většinou polypropylenu) a obecně mají nižší pevnost v tahu (obvykle 10 kN) než ostatní lana.

    Pro vlastní záchranu, jištění atp. se však doporučuje vyčlenit lana horolezecká nebo pracovní. Nejvhodnější pro zbudování záchrany (upoutaný raft) jsou lana pracovní, která nemají takovou tažnost při zatížení. Lépe se tedy napínají.
    Pro vlastní záchranu, jištění, upoutaný raft atp. se však doporučuje vyčlenit lana s nízkou průtažností, tedy statická. Je nutné, aby lano mělo minimální průtažnost a maximální pevnost. Statická pevnost se liší podle průměru lana a druhu použitého materiálu a bývá okolo 18 - 22 kN, což je dvojnásobek pevnosti plovoucích lan v házečkách.
  • Strana 20
    Přidáno:
    Rozdělení raftů dle tvaru:
    a) symetrický – klasickým zástupcem je člun Pulsar, kde přední i zadní část jsou symetrické;
    b) asymetrický – klasickým zástupcem je člun Colorado, kde přední část má jiný tvar, než záď (obr. 15).

    3. stabilita
    – počáteční – schopnost setrvat v rovnovážné poloze nebo se do ní vrátit, když je loď na klidné rovné hladině
    – konečná – schopnost naklonění lodě na bok
    - směrová – schopnost držet při jízdě přímý směr

    3. stabilita
    – počáteční (primární) – schopnost setrvat v rovnovážné poloze nebo se do ní vrátit, když je loď na klidné rovné hladině
    – konečná (sekundární) – schopnost naklonění lodě na bok do relativně stabilní polohy tzv. mrtvého bodu, tj. bodu, při jehož překonání dojde velmi rychle k převržení.
    – směrová – schopnost držet při jízdě přímý směr
  • Strana 22
    - Pro plavbu v terénu do WW II je lépe v případě nafukovacích lodí zajistit samovylévací lodě. Od WW III používat v případě nafukovacích lodí jen ty, které jsou samovylévací.
    - Pro plavbu nezkušených posádek je lépe na turistických řekách volit místo laminátových kánoí plastové z důvodů větší odolnosti lodě před nárazy.
    – Od WW II je lépe v případě nafukovacích lodí zajistit samovylévací lodě.
    - Od WW III doporučujeme používat v případě nafukovacích lodí jen samovylévací.
  • Strana 27
    Z těchto a dalších bodů Řádu plavební bezpečnosti vyplývá, že kormidelník má zodpovědnost za svoji posádku. Cokoliv se posádce stane, bude posuzováno v tom ohledu, zda zvolil vhodnou řeku za vhodného stavu vody nebo jestli se o posádku dostatečně postaral (dal členům posádky vesty, helmy nebo jiné vybavení odpovídající charakteru řeky).
    V Řádu plavební bezpečnosti je napsáno, že vůdce malého plavidla odpovídá za jeho posádku i ostatní osoby na plavidle. Dbejte tedy na to, abyste zvolili vhodnou řeku za vhodného stavu a posádce zajistili takové vybavení, které odpovídá charakteru řeky (vesty, helmy,…).
  • Strana 34
    Pro sjízdnost toku o šířce okolo 10 m a obtížnosti WW I–II by mohlo stačit zhruba okolo 10 m3/s. Na úzké potoky WW I–II je však potřeba počítat se zhruba polovičním průtokem.
  • Strana 36
    Doplněno … ale k zmenšení dravosti a rychlosti proudu, tedy ke zmenšení unášecí a vymílací činnosti řeky.
  • Strana 37
    Doplněna odrážka za nelze postavit záchranu;
    – zvýšený vodní stav může zcela změnit podmínky pro splutí jezu.

    Doplněna odrážka za Nikdy nenajíždět bokem.
    – Kolmé jezy (stupně) s válcem při jízdě na kajaku „boofnout“. Jedná se o techniku, kdy po skoku loď dopadá naplocho na hladinu tak, aby se špice co nejméně zapíchla do vody.
  • Strana 55
    Doplněna samostatná kapitola
    Umístění házečky v lodi ~ Házečku v otevřené lodi nebo raftu je klíčové mít na volně dostupném místě s možností rychlého použití. Uklizená v lodním pytli, schovaná na obtížně přístupném místě, nebo na místě vzdáleném od zachránce, případně napevno připoutaná k lodi se stává pro účely záchrany zcela nepoužitelnou. U otevřené C2 lodi je nejvhodnější uchycení za „šprajc“ (šprajc je vymezovací příčná příčka většinou uprostřed lodi mezi borty, která je zpevňuje). Použijte samostatnou karabinu s velkým rozevřením a házečku k ní přicvakněte za to oko, které je u dna pytlíku (obr. 57). Při použití ale dejte pozor, abyste karabinu vycvakli a nehodili pytlík i s ní. Dále dbejte na to, aby házečka byla řádně smotaná v pohotovostním stavu (obr. 56) a aby hrdlo bylo dobře stažené. Při překlopení může u nedbale zataženého hrdla hrozit vymotání lana a vlečení za lodí. To ohrozí také v případě, že házečku připevníte ke karabině za opačné oko. U raftu je důležité, aby házečka byla umístěna uvnitř lodě na dobře dostupném místě, tedy aby se při jízdě nemohla někde zachytit, případně samovolně vymotat.
    Karabina použitá na upevnění házečky k lodi musí být samostatná a nesmí být na ní připevněny další věci, karabiny nebo další házečky. Zpomaloval by se tím čas pro rychlé a jednoduché vycvaknutí.
  • Strana 66
    V nouzi by mohlo pomoci i zapřažení za hopšňůru (hopšňůra viz kapitola 24.1. Záchrana materiálu pomocí lodě) zajištěnou vždy přes jistící oko na záchranném popruhu a odtažení plaváčka ke břehu.
    Speciálně pro tento typ záchrany byla kdysi vyvinuta hopšňůra (viz kapitola 5.2. Záchranné prostředky). Zachránce s hopšňůrou, zajištěnou vždy přes jisticí oko na záchranném popruhu, zacvakne karabinu do oka plaváčkova záchranného popruhu a odtáhne ho ke břehu. Pokud plaváček vestu s popruhem nemá, zachránce mu podvlékne hopšňůru pod rameny okolo těla (obr. 77).
  • Strana 73
    26.4. ~ Vedení
    Čím více lidí pojede řeku, tím bude důležitější, aby existoval jeden vůdce s podporou v dalších osobách. Platí to hlavně u míst, která mohou být nebezpečná. Těmi jsou například jezy. V případě, že vedoucí řekne přenést, musí bez zaváhání přenášet i ostatní. Vedoucí jde příkladem a ne, že všechny nechá přenášet a pak si jez sjede! Důležité je i rozestavění záchrany u obtížnějších míst. Zde je vhodné zapojit do pomoci ty osoby, které jsou nejzkušenější. Jeden vedoucí pak zajišťuje sjezd lodí a zároveň řídí záchranou akci, pokud dojde k nebezpečné situaci.

    26.4. ~ Vedení a autorita~
    Autorita je významným sociálním a sociotvorným faktorem působícím ve smyslu sociální integrace a sociální kontroly. Má velký význam pro výchovu a vedení lidí. Autorita je s rolí vůdce vždy bezpodmínečně spojena a souvisí s mocí, legitimností a vedením. Kdo má autoritu, má i moc. Jednoduché rozdělení autorit:
    − formální, oficiálně delegovaná (vedoucí zájezdu u cestovní kanceláře, vedoucí oddílu, učitel ...)
    − neformální, přirozeně respektovaná autorita (vodácký neorganizovaný klub, skupina kamarádů ...).

    Ten, kdo disponuje formální autoritou, má v rukou legální právo rozhodovat a v konkrétní situaci jednat. Zároveň má i zodpovědnost za své jednání a svěřené osoby.
    Formální autoritu můžeme posuzovat podle různých kriterií. Ve většině případů je vedoucí autoritou respektovanou dobrovolně právě pro jeho uznávané vlastnosti, odbornost či jiné přednosti. Pokud je však autoritou neformální, dodržování určitých zásad si nemůže vynutit mocí a sankcemi. Taktéž ale nenese žádnou zodpovědnost za svá rozhodnutí, jednání nebo druhé osoby. Záleží pouze na ostatních, zda budou konat dle jeho pokynů. Formální autorita si však poslušnost může vynutit oficiálně pomocí sankcí.
    Ideálem je, pokud formální autorita disponuje zároveň i autoritou neformální, tedy že vedoucí je i přirozeně respektovanou autoritou. V takovémto případě autorita nevychází pouze z oficiální pozice vůdce, ale z jeho zkušeností, inteligence, morálních hodnot, dosavadní práce atd.

Errata I. vydání kniky Záchrana z válce

  • Zlepšená kvalita černobílých i barevných fotografií.
  • Strana 9
    Obr. 7,8,9: Vývarová linie již není označena šipkami, ale pouze čárkovaně
  • Strana 13
    a proto se příď nemůže vynořit rychle nahoru. a proto se příď nemůže rychle vynořit.
  • Strana 30
    vložena věta .. ohrožení zachránce. Jestliže se nedá přiblížit zezadu, je důležité razantně cáknout plaváčkovi vodu do obličeje. Tím ztratí na chvíli orientaci, zavře oči a zachránce má chvíli času na chycení zezadu. Po uchopení již nic dalšího nečiní, jen ho pevně drží .....
  • Strana 34
    V textu se píše o tom, že při záchraně pomocí lodí chybí házečka, ale v textu se pak dále tato pomůcka vyskytovala.
    Výmaz věty: Poslední loď je pak jištěna lanem ze břehu.
    Obr. 34: výmaz jistícího lana se zachráncem na břehu
  • Strana 36
    Obr. 38 změna obrázku i textu: Vedení lodě ke břehu - jedna strana povoluje a druhá přitahuje, čím lze docílit bočního posunu (řízený přejezd).
  • Fotografická příloha
    fotky s textem Ohře Radešov Radošov
Obr. 38