Perlorodka není obyčejná škeble, jak by se mohlo zdát. Tahle škeblička žije na Šumavě v Teplé Vltavě už staletí. Dnes můžete v řece potkat jedince, se kterými si ještě vyprávěl Karel Klostermann. Představte si, co musí mít taková škeble zážitků za svůj stoletý život. A její poslední zážitek může být pádlo vodáka.
Reklama
Takto vodácko "přívětivě" začíná jeden z příběhů o nebohé perlorodce, kterou má na svých web stránkách správa NP Šumava. A teď se začtěte do dalšího úryvku z jiné zprávy:
"Data, které jsme zjistili, musíme nyní vyhodnotit," říká Böhm. Vliv splouvání na perlorodku si podle Böhma vyžádá nové posouzení. "Nedomnívám se, že vodáci přímo škodí populaci perlorodky říční," tvrdí Böhm. …... Mnohem více než usměrněné splouvání škodí populaci perlorodky říční znatelné organické zatížení Teplé Vltavy, které se projevuje zejména pod přítokem Volarského potoka, na němž je čistírna odpadních vod. Dalším problémem je i voda z rašelinišť, která v případě Vltavy ovšem nedosahuje negativního stavu na Otavě," pokračuje Böhm.
Asi si myslíte, že pan Ing. Böhm byl najat vodáky nebo ne-ekologickými organizacemi, aby svým postojem umožnil nebohou perlorodku zcela vyhubit díky pokračujícímu vodáckému průmyslu, a že článek byl publikován na nějakém „zapadlém“ webu, který nikdo nečte. Jenže vše je zcela naopak. Tento pán je zaměstnancem NP Šumava a celý článek vyšel jako tisková zpráva též na webu NP Šumava. Zdá se vám to divné? Nejprve zachráníme perlorodku vyhubením vodáků a najednou už vodáky není třeba hubit, protože neškodí zas tak moc? Jak to tedy je a proč takový obrat?
Tým z NP Šumava nelenil a vypravil se v rybářských holínkách nějakou tu perlorodku najít. Prozkoumali úsek Soumarský Most - Pěkná a objevili toto (citace z tiskové zprávy): "Na jeden kilometr toku se často nevyskytuje ani jeden jedinec nebo jsou tu pouze fragmenty prázdných schránek - lastur."
Našli tedy vůbec nějakou škebli? Na tuto otázku jsem bohužel nedostal přímou odpověď, ale jen obecnou: „Výrazným úsekem výskytu starších jedinců perlorodky je úsek několika km nad 379,5 ř. km. Úsek pod přítokem Volarského potoka a nad žel. Mostem v Dobré lze označit jako nízký výskyt. Na jeden ř. km toku se často nevyskytuje ani jeden jedinec. “ Ještě v roce 2005 bylo údajně v řece méně než 1200 dospělých perlorodek.
Jakmile správa NP Šumava publikovala své výsledky, ozvali se ekologické organizace. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu řekl:
„Situace je podle sčítání mnohem vážnější, než se očekávalo. Má-li perlorodka v národním parku přežít, musí správa parku provést rychlá a důsledná opatření. Pouze správa parku nese za přežití perlorodek na Vltavě zodpovědnost. Některá vyjádření zástupců parku však naznačují, že ustoupí nátlaku majitelů půjčoven lodí a regionálních politiků a na ochranu perlorodek rezignují. Sčítání je pouze sčítání. Příčinami úbytku se vůbec nezabývalo, takže samozřejmě ani nemohlo ověřovat správnost předešlých výzkumů, které potvrdily také škodlivý vliv nadměrného splouvání řeky.“
I pan Ing. Böhm na mou otázku, proč jsou jeho závěry na „škodlivost“ vodáků rozdílné od předchozích výzkumů, mi sdělil: „Vycházím z předpokladu, že řízené splouvání za stanovených pravidel (časové omezení, omezení výškou hladiny, doprovod, pouze kanoe a kajaky) je pro tento cenný tok nezbytné.“
Jak se zdá, jedná se o velmi citlivé téma, které se bude ještě dlouho rozebírat. Snad se na začátek další sezóny dočkáme jasných pravidel splouvání tohoto úseku, které bude rozumným kompromisem pro všechny.
A ještě jedna informace o NP. V současné době je v parlamentu návrh novely zákona, kterým se vyhlašuje Národní park Šumava.
Petr