Už dlouho jsem nezažil na Vavřinci takový maso, jako letos. Opět jsem se vydal po delší pauze něco nafotit a nafilmovat, abych měl nový pracovně-výukový materiál na kurzy. Vavřinec je vždy vděčným soustem kameramana, kdy se na množství kolizí a převrácených lodí nemusí dlouho čekat. Letos teklo nějak během sobotního poledne méně vody, tak průjezd pod prvním divácky vděčným místem – nízkou lávkou u startu, byl skoro zadarmo. Navíc některé cestovky měly asi úspěšný rok a klientům přestaly dávat nestabilní a pro začátečníky nevhodné plastové kánoe, ale nafukovací Pálavy nebo jiné samovylévačky. Trochu jsem byl zklamaný v domnění, že nebude ani co točit. Jak jsem se mýlil.
Na mé tradiční prvním zastávce se nic neudálo – bylo málo vody, a tak průjezd ostrou zatáčkou, kdy to na stromy hnalo podstatně méně, než jindy, zvládl každý. Za to hned druhé stanoviště se stromem uprostřed přineslo první zajímavé momenty. Lodě se zde cvakaly docela dost a občas slušně zablokovaly koryto. Jeden kajakář se dostal skoro pod nafukovačku, která byla bočně přiražená na strom. Naštěstí ho proud nezatlačil až pod ni, protože by se jen těžko dostával ven.
O kousek níže zastavujeme u zatáčky, kde většina proudu jde mezi stromy. Pár posádek má zde potíže, ale co nás nejvíce překvapilo, byla zhruba 4 m dlouhá kláda, která si volně plula korytem. Pokud by se vzpříčila někde v nepřehledném místě, mohla by způsobit docela potíže. Jako by to tušila, hned pod námi vzorně zaparkovala mezi stromy.
Druhá a hodně nebezpečná situace se odehrála za mostem s esíčkem u osady. Posádka na plastové deblovce nezvládla skočit stupeň a převrátila se. Volně plující loď pak zablokovala úzký průjezd okolo stromu a vytvořila nesjízdnou překážku. Čněla částečně nad hladinu, a proto ji nešlo přejet. Nejprve byl proudem k lodi zahnán jeden z posádky. Zkoušel vzdorovat síle proudu a vylézt na břeh, ale to nešlo. Na chvíli zmizel pod převrácenou lodí. Naštěstí bylo pod ní ještě místo a proud ho pod tam propasíroval.
Pak se objevila nějaká dívčina na kajaku, která nestihla zastavit. Najela na převrácenou loď, záď ji proud strhl a už jsme ji neviděli. Na chvíli mě polilo horko. Je pod lodí tolik místa, aby se tam někde nezasekla? Co když ji kajak přimáčkne do vnitřku otevřenky, co budeme dělat? Záchrana by byla v tomto proudu značně komplikovaná. Zastavuji kameru a jdu na pomoc, protože tady jde opravdu o život. Než se dostávám k místu, proud strhává kajak i s dívčinou pod lodí a po delší době ji opět vidíme s hlavou nad vodou. Hurá, žije. Teď jen odstranit tu zaklíněnou loď. Nad ní se začíná tvořit docela špunt lodí a jen otázkou času, kdo to neustojí a opět do toho najede.
Po chvíli přesvědčování, že k levému břehu, kde bylo sice více lidí, to vytáhnout opravdu nepůjde a že bude nutné táhnout ve směru k pravému břehu, kde ale skoro nikdo na tažení nebyl, konečně dostáváme zablokovanou loď do bezpečí. Pak si stačilo nachystat kameru, protože co se strhlo za průvod lodí, to asi toto místo jen tak nepamatuje. Množství nahromaděných vodáků projíždí kolem stromu a někteří to nezvládnou úplně přesvědčivě. Výsledek můžete posoudit na videu.
Co k tomu závěrem napsat. I když se jedná o velmi oblíbený potok, neznamená to, že by si na něho mohl troufnout každý. Už jsem byl svědkem několika nebezpečných situací, ale letos opravdu chybělo málo, a mohlo to skončit tragicky. I přesto byl letošní ročník opět velmi vydařený a organizátoři vzorně připravili trať. Těch čerstvě odříznutých padlých stromů bylo vidět docela dost. Možná bych se v příštím ročníku zamyslel nad tím, jestli by hrázka u osady, kde se zablokovala loď, nešla trochu zmenšit, respektive rozšířit průjezd. Viděl jsem tam několik bloknutých lodí a jednou by to nemuselo skončit dobře. Na druhou stranu takových podobných míst je na Vavřinci mnoho.
Petr