Díky nebývalému ohlasu po minulém snowkajakování, kdy jsem našla nové kamarády, se parta z klubu Válec rozhodla uspořádat v mrazivém počasí jako parodii na Petřínskou kostku první ročník snowkayakového závodu Vinohradská držka. Jak říká hlavní pachatel tohoto projektu Keny: "Sibiř v Praze, vodáci se modlí k teploměrům. Kamarádi, pojďme se odtrhnout od marného sledování monitorů s vodočty a trochu se pobavíme…" Musím říct, že hlavní motto akce se splnilo do písmenka.

Celkově organizace vypadala mnohem lépe. Holt se asi chlapci chybami učí. Závod se jel opět stylem kayak crossu, kdy na start se stavěli vždy čtyři borci najednou.

Uprostřed svahu museli opět udělat obligátní otočku kolem vlastní osy. Bohužel se všichni spokojili jen s horizontální. Faktem je, že za cílovou čárou byly k vidění i otočky vertikální.

Závodu se zúčastnilo šest holek a šestnáct kluků. První mezi ženami byla domácí borka Bublina, která zřejmě díky znalosti domácí tratě ve finále hladce porazila též domácí Katii a favorizovanou Borovici.

Dramatické souboje byly ale k vidění i kategorii K1M. Ve finále nakonec minulý vítěz Bondy porazil v lítém boji Chelsího i favorizovaného Pepého, který jinak svými výkony suverénně vládl všem předchozím kolům. Jak jsem zjistila, tak podobné střety na trati jsou i v kayak crossu běžné, takže nikdo z účastníků se na tvrdými souboji ani nepozastavoval. Za to okolo stojící náhodní diváci valili oči.

Po vydařeném závodě, který běžel po organizační stránce jako na drátkách (kluci objevili kouzlo vysílaček), se všichni vydali za další zábavou do Válce.

Zde to zpočátku dost připomínalo americký seriál Step by step – grog za grogem (Kenyho překlad). Aby nebylo vodácké kultuře málo, připravili kluci k velkému veselí ve spolupráci s vodáckými modelkami módní přehlídku nového vybavení slovinské firmy DuemStuff.

Už teď se pomalu děsím, co kluci vymyslí na příště. A prý nás přes zimu rozhodně zahálet nenechají…

Reportáž psaná na oprátce: Míša, zvaná Němcová