Vodácký život na Moravě je poněkud odlišný od toho v Čechách. Nemáme tady vodáckou dálnici, nemáme tolik celoročně sjízdných řek, nemáme Pikovice co by kamenem dohodil. Především ale nemáme kanály, kromě Opavy zde není umělý slalomový kanál, zatímco v Praze a blízkém okolí je jich několik.
Reklama
U Brna je jediná slalomová trať, kde to trochu teče, pod přehradou ve Víru, kdo tady trénoval a trochu se i koupal, potvrdí, že Svratka je zde jedinou ledovcovou řekou u nás. Teplota vody je mezi 4° a 6°C, navíc provozní doba je naprosto nesrovnatelná s Trójou či Vrbným, většinou je to pár hodin týdně.
Slalomova trat Vir
Pouštění řek kolem Brna se po zrušení akcí ve Víru a na Oslavě redukovalo v podstatě jen na Jihlávku, kam se pak nahrnou všichni turisté, trénující i ti příležitostně sjíždějící zaráz. Letos naštěstí teklo tolik vody, že se dalo vyjet na mnoho řek mimo pouštění, ale s tím nemůžeme počítat každý rok. (Pozn. redakce: všechny letošní zářiové termíny na Jihlavě byly Povodím Moravy zrušeny!)
Ideálním řešením by bylo mít cvičný terén přímo v Brně tak, aby to vyhovovalo všem oddílům pro slalom, rodeo i trénink na splouvání, záchranářům a dalším zájemcům. A právě o to se skupina zástupců oddílů snaží.
V prvé řadě jde o to, aby se úsilí všech ubíralo stejným směrem. Akce, kdy jeden vodák přijde na povodí s plány na úpravu jezu a za pár dní tam přijde jiný vodák s návrhrhem na jinou úpravu téhož jezu způsobí, že nakonec neuskutečníme nic.
Jaké jsou tedy možnosti, o kterých se diskutuje:
První věc, která by měla vzniknout během pár týdnů, je dřevěná konstrukce na jezu Riviéra. Ta svede vodu do užšího průtoku a na spodní straně jezu vznikne cvičný váleček. Zde se bude konat letošní Welká Wodácká Pouť, na které by se mělo jednat o dalších možnostech budování vodáckých terénů na Svratce.
Další v pořadí by mohla být úprava přirozeného toku Svratky. Místy je spád takový, že kamenné hrázky v řečišti mohou vytvořit zajímavá rozhraní, válečky a peřejky. Vodácký oddíl Racek Brno postavil hrázku kousek pod jezem u Kamenného Mlýna, někdy se zde sejdou ve stejnou dobu třeba 3 oddíly, které zde trénují. Bylo by dobré, aby všichni, kdo mají zájem takto na Svratce trénovat, také trochu přiložili ruku k dílu a se stavbou pomohli. Na Povodí Moravy jsem projednal, co můžeme a co nemůžeme v řece udělat, takže teď je problém jen s realizací. Další možnost je úprava řečiště v místech bývalého stupně a slalomové trati za výstavištěm.
Poslední a nejsložitější problém je stavba umělého kanálu. Svratka nemá po část roku a po většinu dne dostatek vody. To znamená, že dostatečný průtok pro kanál je na jaře a dále dvakrát denně při provozu elektrárny na Brněnské přehradě, tato doba se poněkud míjí s tréninkovými dobami oddílů, takže bude potřeba vodu v kanálu přečerpávat. Existují dva záměry, kde kanál postavit, oba jsou poměrně rozsáhle rozpracované. Jedna uvažovaná lokalita je u jezu Kamenný Mlýn, druhá je v Heršpicích. První využívá spádu daného výškou jezu a je také blíž všem současným oddílům. Druhá varianta není na jezu, počítá tedy s kompletním čerpáním za jakéhokoliv průtoku, je ale průchodnější z hlediska vlastnitví pozemků.
Jestli vám není lhostejné, jak to s vodáckými terény v Brně bude, určitě přijďte na Welkou Wodáckou Pouť. Bude se zde o tom diskutovat, řekneme si další podrobnosti a novinky. Svojí účastí dokážete, že vodácký areál v Brně opravdu chybí a že ho potřebuje hodně vodáků.
Pokud chcete jakkoliv přispět k realizací všech těchto plánů nebo se k tomu nějak vyjádřit, můžete také využít diskusi po článkem nebo se ozvěte mailem.
Lubor Přikryl