Na pěším výletě v Polsku jsem jednou zahlédla na jezeře skupinu lodí, které během chvilky tajemně zmizely z jezerních vod. O pár minut později se záhada vysvětlila. Náš výlet pokračoval podél malého mělkého potoka a ztracené lodě projely kolem nás. To byl první "szlak kajakowy", na který jsem narazila, a od té doby mám pro tyto vodácké cesty v Polsku slabost a ráda na ně občas vyrazím.

Předloni jsme na nich strávili příjemný týden, a protože šlo o "vodáckou dovolenou trochu jinak", chtěla bych o ní napsat jako inspiraci pro případné následovníky, kteří by z nějakého důvodu chtěli strávit týden na vodě nikoliv na divoko, ale v pohodlí penzionu.

Na doporučení polských kamarádů jsme zvolili letovisko Swornegacie (Zaborski Park Krajobrazowy, Park narodowy Bory Tucholskie), odkud bylo možné podniknout bez problémů s minimem jízd autem 5 různých vodáckých výletů na kajacích z půjčovny, která vždy zajistila dopravu lodí i nás.

Jeli jsme přes Německo (Frankfurt), a protože si rádi děláme po cestě na dovolenou výlety, naplánovali jsme cestu jako 2 denní s přespáním v kempu v Polsku. Cestou jsme měli zastávku v Lübbenau ve Spreewaldu, pak u jezera Tiefer See (před Beeskowem), kde bylo pěkné koupání a "pivo také bodlo". Večer jsme se ubytovali v malém kempu u jezera Niemrzy.

Druhý den jsme po cestě zastavili na pěším výletě kolem řeky Rurzyca (jezera Trzebieskie a Dlugie Krapsko). Škoda, že jsme nevěděli o možnosti vypůjčit si loď, a místo kolem vody jsme mohli absolvovat výlet po vodě.

V podvečer jsme dorazili do Swornegacie, ubytovali se a ještě vykoupali. Krásná písečná pláž (konec konců písku je v tamní oblasti dost a dost), ale plavat se smělo jen ve vyhrazené oblasti a nikoliv úplně volně. Ovšem má to důvod - na jezerech je lodní provoz a osamělý plavec je nebezpečný. (Letos jinde v Polsku mě vodní záchranná služba doporučila, že pokud chci plavat dál od břehu, musím si pořídit plaveckou bójku.)

1. den řeka Brda: Swornegacie - Zapora 20 km

Z půjčovny kajaků ve Swornegacie jsme pluli dolů po Brde. Ta je tu poměrně široká, jede se po ní dobře (po proudu i v případě potřeby proti proudu).

Po 2 kilometrech jsme se dostali do jezera Witoczno. Jeli jsme s kamarády, kteří to tu znali, takže jsme s nimi bez problémů dojeli k místu, kde řeka Brdo jezero opouští. Někde ale není jednoduché zjistit, co je pouhá zátoka a kde skutečný výtok z jezera. (Tady výtok z jezera označoval silniční most viditelný již z jezera.) Brda je tu poměrně široká, ale v krásné divoké přírodě.

Po pár kilometrech zase vtéká do jezera Lackie, přejíždíme ho do přístavu v Drzewicz, kde si dáváme oběd v restauraci. Brda mimo jezera příliš koupání nepřeje, obvykle není moc hluboká a nemá dobře přístupné břehy. Dále pokračujeme přes jezera Dybrzk a Kosobudno a potom po široké řece až do Zapory, odkud jsme si telefonem přivolali auto z půjčovny a vrátili se zpět.

2. den řeka Zbrzyca: Kazsuba - Witoczno 26 km + 1 km po Brdě proti proudu

Tentokrát nás půjčovna zavezla na řeku Zbrzyca. Ta už byla úzká a mělčí. Na fotografii je dobře vidět, po jaké hlubině jsme vyrazili.

Řeka je krásná, opět zcela mimo civilizaci. Občas jedete údolím v lese, občas je přes řeku nějaký strom či můstek, to aby si vodák užil nějaké zábavy.

Také jsme si užili pěkné meandry v rákosí. Naštěstí je "vodní cesta" udržovaná, viděli jsme tam vodní sekačky, které prosekávaly rákosí a udržovaly cestu průchodnou. Myslím, že bez této úpravy by se dalo v rákosí snadno zamotat, protože by nebylo jasné, kde se řeka jen tak rozlévá a kudy pokračuje dál. Přes rákosí pochopitelně není nic vidět.

Před jezerem Laska je tábořiště s možností občerstvení. Tam byla řeka tak hluboká, že se tam dalo plavat. Ale pozor, proud je tam dost silný, pokud člověk nezabral pořádně, nedostal by se zpátky.

Zbytek cesty již vedl z větší části přes jezera (Laska, Ksieze, Sluza a jezero Witoczno) a poslední 2 kilometry proti proudu Brdy (ten je zde opravdu mírný) do půjčovny.

3. den řeka Brda: Sąpolno - Swornegacie 19 km

Auto půjčovny nás zavezlo do obce Sapolno, odkud jsme kupodivu nevyjížděli sami. Byl tam ještě nějaký dětský oddíl.

Brda je pochopitelně širší než Zbrzyca, ale opět cesta vede v podstatě divočinou.

Po řece Brdě jsme dojeli přes jezero Charzykowskie a jezero Karsinskie zpět do Swornegacie. Jezero Charzykowskie bylo tehdy pěkně rozbouřené a ve velkých vlnách se špatně držel směr. Dokonce jsme uvažovali, zda poslední část cesty nezrušíme a nenecháme se odvézt autem, ale naštěstí na zastávce v Malem Swornegacie jsme na obědě nabrali dost sil a odvahu pokračovat dál, takže jsme jako obvykle dopluli až do půjčovny. Místy je jezero zarostlé, tam je to tak trochu boj.

4. den pěší výlet 23 km

Daší den jsme pro změnu obešli okolí pěšky, abychom viděli Lesy Tucholskie z jiného úhlu pohledu. Krásné pískovcové lesy, rašeliniště Petla Lipnickiego, jezera úžasná na koupání. Oběd jsme si dali v restauraci Drzewicz, kde jsme byli při prvním výletě lodí, vaří tam velice dobře.

5. den řeka Chocina Zielona Chocina - ústí do Karsiňskieho jezera, 2 km po jezeře do Swornegacie

Auto půjčovny nás zavezlo do obce Zielona Chocina a odtamtud jsme dojeli po řece Chocina přes Chocinski Mlyn a Kokoszku opět do pujčovny. Chocina je menší řeka, pro změnu vede spíše zemědělskou krajinou. Ale žádné vesnice okolo, jen občas je vidět nějaký dům, nějaký most nebo můstek, které se daly podjet.

Zemědělství jako v minulém století. Pastevectví, o kus dál na louce u vody 2 ženy nakládaly na vůz tažený koněm fůru sena. Žádná technika, jen dřina.

U Chocinského mlýna se musely lodě přenést přes most, bohužel to nebylo sjízdné. Ale pak se zase Chocina klikatila dál, mezi loukami a rákosím až do našeho jezera.

6. den řeka Brda Żołna - Pakotulsko 23 km

Tentokrát nás vezlo auto půjčovny na začátek plavby a potom z konce. Pluli jsme z obce Żołna po řece Brda. Tady ovšem řeka Brda ještě nebyla nijak široká, byla mělká a jako obvykle krásně čistá. Z písčitého dna občas vyrůstala zelená podvodní džungle.

Velice hezký úsek vede přes přírodní rezervaci Przytoň, kde byly občas stromy přes řeku, ale ačkoliv se to zpočátku nezdálo, dalo se vše projet.

Bohužel je to zřejmě nejznámější úsek a navíc byla sobota, tady byl poměrně silný provoz, který jsme jinde v na této dovolené nezažili. Možná i proto, že začalo trochu pršet, tak většina vodáků skončila plavbu u mostu Przechlewo. Poslední úsek do Pakotulska jsme absolvovali jako obvykle sami. Odtamtud nás auto půjčovny odvezlo zpět Swornegacie.

Tady byla na mapě nakreslená turistická cesta přes řeku, upřímně by mě zajímalo, jak by se zde dalo přejít.

Ubytování našli kamarádi na internetu. Lodě jsme měli půjčené, což mělo tu výhodu, že jsme neměli žádné starosti s dopravou. Cena byla přiměřená, byly jsme jen 2 lodě, ale ani tak nebyla doprava na telefon nijak drahá. My jsme s sebou měli vlastní kanoistická pádla a jezdili jsme s nimi. Kamarádi používali kajakářské dvojpádlo. Ačkoliv je tam až neuvěřitelné množství půjčoven, na vodě nebyly žádné davy (jen jeden úsek, který jsme jeli v sobotu, byl poněkud plný). Voda je krásně čistá, teče to (pokud nejedete po jezeře), i když pochopitelně peřeje ani nic divočejšího tam nenajdete. Zato je tam krásná příroda, kterou opravdu stojí za to vidět.

Jarka Malá