Od zimní sezóny by mohl platit nový návštěvní řád KRNAP, v němž by měly být zahrnuty vodácké požadavky v rozsahu níže uvedeném. Text ale není definitivní, může dojít ke změnám v průběhu dohadovacího řízení. Důležitým předpokladem pro platnost změn však bylo schválení nové zonace parku, což se podařilo, takže se změnou řádu by již neměl být zásadní problém. Jsem rád, že se snaha Raft.cz a ČSK VT o zpřístupnění krkonošských řek zatím vyvíjí velmi pozitivně a že na jaře se pravděpodobně podíváme (pokud bude voda) i na dříve zapovězené toky.

Návrh nového návštěvního řádu

Článek 4

Vodní sporty

1. Ke splouvání na území KRNAP se vyhrazuje:
   a) řeka Jizera
   b) řeka Labe v úseku přehrada Labská – Vrchlabí
   c) Malá Úpa – úsek: Spálený Mlýn (ústí Jeleního potoka) k soutoku s Úpou
   d) Jizerka – úsek: Vítkovice, most u hotelu Skála (ústí Kozelského potoka) až Dolní Štěpanice
   e) Mumlava – úsek: most u skokanských můstků v Harrachově až ústí do Jizery
   f) Úpa – úsek: Pec pod Sněžkou – Horní Maršov
   g) Klínový potok – úsek: parkoviště Strážné lom – soutok s Husím potokem
2. Splouvání se povoluje
   a) na plavidlech bez motorového pohonu
   b) za denního světla (od východu do západu slunce)
   c) na řece Labe jen při průtoku vody odpouštěné z přehradní nádrže vyšším než 9 m3/sec
3. Z důvodu ochrany přírodního prostředí pobřežních porostů lze do plavidel ke splouvání vodních toků nastupovat a z nich vystupovat pouze na nástupních a výstupních místech označených v terénu informačními tabulemi a piktogramy. Způsob vyznačení těchto míst je uveden v Příloze č. 3.

Hřenská Kamenice zůstane i nadále vodákům zapovězena

K další řece, která je z důvodu ochrany přírody zakázaná splouvat, se vyjádřil tiskový mluvčí parku Tomáš Salov:

V klidné části soutěsky Kamenice – která je současně první zónou národního parku – se nachází prostor pro život nebo zdroj potravy pro celou řadu druhů, které se kontaktu s lidmi vyhýbají. Samotný tok řeky je prostorem pro návrat lososa obecného do našich vod. Požadavek na splouvání řeky Kamenice pro veřejnost nepochybně na straně správy národního parku vyvolává řadu – jak se domníváme oprávněných – pochybností. V prvé řadě z důvodu zneklidnění oblasti a výrazného zvýšení počtu návštěvníků v oblastech, kde se jinak návštěvnosti pohybují v řádech jedinců či nižších desítek osob za rok.

Jsou zde však i další, doplňkové aspekty, např. organizační či ryze praktické. Historicky jistě existovaly důvody, proč vodáci Kamenici nevyhledávali např. v době do konce 80. let minulého století. Převážnou většinu roku je hladina velice nízká a pro splouvání nevhodná, při zvýšené hladině se splouvání jeví naopak jako příliš riskantní. V Tiché a Edmundově soutěsce pak nastává v přehrazených úsecích kolizní provoz s historicky zavedenou přepravou výletníků na člunech; jezy pro svou výšku neumožňují splutí a lodě by bylo potřeba komplikovaně přenášet přes úzkou a intenzivně využívanou turistickou trasu, apod.

Za významné považujeme také bezpečnostní hledisko, kdy v soutěskách neexistuje možnost přivolání pomoci mobilem a záchranářské akce nevyhnutně vyžadují nasazení vrtulníku a slanění záchranářů k místu zásahu, což vede – pomineme-li výrazné snížení šancí na poskytnutí včasné pomoci zraněné osobě – k těžkým škodám na přírodním prostředí, od rozmetaných hnízd v důsledku rotorového větru do širokého okolí až po záhubu živočichů, kteří se v panice snaží z místa zásahu dostat, často i za cenu skoku přes skalní hranu.

Správa národního parku z výše uvedených důvodů s takovýmto využíváním řeky Kamenice nepočítá. Velice uvítáme, pokud požadavek na splouvání Kamenice opětovně zhodnotíte také z perspektiv, které nastiňujeme výše.

Petr