Nejprve to vypadalo tak trochu jako znouzectnost. Pistolník a nejinak i český vodák musí být pohotový, jinak mu všechno proteče mezi prsty na klávesnici při civění na vodočty a přemýšlení „kdo by tak ještě mohl vyrazit...“? A protože nikdo nemohl, típnul jsem slzu nad páteční Vydrou a jednu sobotu v září jsme vyrazili vstříc Malši. Ta se jako jedna z mála slitovala a natruc opadajícím tokům v okolí nabírala vodu.

Nasedali jsme v Rychnově za drobného deště a zpočátku se říčka pomalu už vystupující z těsných břehů svižně kroutila ve vrbičkách. Pár padlých stromů, jeden spadlý mostek, většinou jde projet, žádné zákeřnosti - zatím.

Jezy se většinou daly jet, i když to dost dřelo. Voda se rozlévala na dlouhých korunách, pod jezy byly hromady kamení. Pár čísel vody navíc by neuškodilo. Na jezu 54,9 km koukaly nějaké jekly, o které chlapci rozpárali dno Baraky šlicem zvícím 40 cm. Mno, dno není válec, tak se za neustálého láteření vydali dál.

Následující úsek po Kaplici skýtal pěknou krajinu, svižnou vodu a občas pár vlnek a vracáků za kameny. V Kaplici duněl obludný jez na km 48,7 – znělo to, jako když jede vlak. Dalo by se, ale raději jsme tu pulzující potvoru přenesli, protože v takovém vývaru nikdo plavat nechce. Na vodočtu jsme se napočítali 60 cm, což odpovídá zhruba 10 kubíkům.

Jez v Kaplici na 47,5 měl málo vody. Pod jezem navezli čerstvý lomový kámen, pekelně ostrý, stačilo jedno klopýtnutí a pravý válec zasyčel konečnou. Skóre bylo dost mrzuté. Jedna posádka tedy vyčká v Kaplici a rozpáraná loď se spolu s kajakem vydala dál pro auto.

Mezi Kaplicí a Pořešínem se řeka několikrát rozběhne přes balvany v sevřenějším údolí, místy slušné vlnky, nějaký ten ostřejší vracák. Nejhezčí část toku, říkali jsme si při kormidlování naší zoufale neovladatelné zchromené lodě. Krásné svezení pro kajaky, byla by to paráda i na otevřence.

Svébytnou kulisou jsou na dolním toku chaty poměrně zhusta prznící břehy. Sázavu znám dobře, ale tady jsem koukal, co všechno se nechá v lese vztyčit. Ještě že lilo a příslušníci kmene chatařů klepali řízky doma.

S Malší se loučíme na mostě kolem 40. kilometru. Chybí tak půl metru do rozlití řeky v nivě. Cestou jsme v osadě Na Papírně koukli na Černou, patrně by se dala shrkat, ale k záživnější plavbě jí nejmíň 30 čísel chybělo. Psali tou dobou 60 cm v Líčově, pro srovnání, i když měření nad přehradou nemusí odpovídat pozorování na dolním toku. Malše za vyššího stavu je pěkná WW říčka - vřele doporučuji pozornosti širokého vodáctva!

Zdeňa