Letošní litický oblouk byl po mnoha letech zcela výjimečný. Na 33. ročníku neměla být poprvé odstavena litická elektrárna, čímž by „ukradla“ z řeky asi 4,5 kubíků a oblouk by byl problematicky sjízdný. Jeden z organizátorů se totiž rozhodl upustit od zařizování odstávky z důvodů vysoké účasti tzv. vodáků, ničení soukromých pozemků, bezohlednosti a alkoholu na vodě. Nikdo jiný o odstávku nepožádal, a tak elektrárna opravdu mlela a část vody stáhla z koryta.
První změna byla patrná již v Nekoři, kde už auta neblokovala celou silnici, ale byla směrována na louku nedaleko řeky. Celkově to jistě prospělo ke zdárnému zvládnutí složité dopravní situace, kdy stovky aut projížděly po malých zablokovaných silničkách.
Dále byl znát i úbytek lidí. Už to nebyly davy raftů a nafukovaček zaplňující celou řeku, jen zdánlivě osamocené skupinky lodí. Na tomto jevu se jednak podepsala informace o „suchém“ Litičáku, ale také chladné a deštivé počasí. Pršelo občas i dost silně a v pouhých 10 stupních se mnohým nechtělo vůbec ani vyjet.
Místem, které si vždy vybírá své plaváčky, je žamberecký stupeň u přítoku Rokytenky. Když jsem pozoroval jezdce na lodích, jak sjíždí kolmý stupeň s válcem a přitom ani netuší, že by se minimálně měli alespoň rozjet, došlo mi, jak jsou vlastně ty lodě inteligentní. Aniž by se o to posádka nějak zasloužila, loď je v drtivé většině případů zdárně provezla za vývarovou linii. Pár výjimek se taky našlo.
Dalším komplikovaným místem býval Kohoutův jez, ale letos tomu bylo jinak. Charakter podjezí byl odlišný od loňska. V levé části dříve odtékal a v pravé byl válec, jenže letos byl válec po celé šířce. Nebyl však nijak dramatický. Hlavně plastové kánoe, pokud jeli ve dvou, to měli na šikmé spádové desce docela zajímavé. Objevíte na fotce s kormidelníkem, kde je schován jeho háček?
Pak už se blížily Litice a mnozí buď před nimi v Bohousové nebo přímo u jezu v Liticích končili. Nechtělo se jim pokračovat dále, když hrozilo drhnutí lodí. Méně vody se projevovalo již na koruně jezu v Liticích, kde to mnohým výrazně drhlo. Jenže pak bylo relativně vody dost (vodočet v Liticích ukazoval 16 kubíků, které se asi nasbíraly jednak z menších přítoků, ale i díky vytrvalému dešti). Mnozí to netušili, a tak dále byla už řeka téměř prázdná a jen několik málo lodí se vydávalo dál směr Potštejn. Částěčné problémy měly jen rafty, trochu zkušenější posádky na kánoích nebo kajacích si dokázaly s menším nedostatkem vody poradit.
Jen škoda, že nezmizely opilecké partičky a zcela na mol opilé posádky. V raftu 2 basy piv už dokáží udělat s mnohými divy. A to na vodě WW II.
Uvidíme, jak to bude v příštím roce, jestli se najde někdo, kdo o odstávku elektrárny požádá. Celkem vzato ale změna počtu lodí akci výrazně prospěla. Tak zase za rok.
Petr