V diskuzi se nedávno objevila zpráva o posledním peřejnatém úseku na Labi, tzv. „Labských hrčácích“ a o stavbě plavebního kanálu kolem tohoto úseku. Musím říct, že mě to zaskočilo. O tomhle kousku Labe jsem zatím neslyšel, a když mi o něm povídal i „Velký Vojta“, tak bylo rozhodnuto. Jedu se tam podívat – abych věděl, o čem se vede řeč.
Nejdřív pár citátů (různí autoři):
Reklama
„Kousek pod Přeloučí je poslední zachovalý úsek proudů dosahující za větší vody až na WW II.“
„Labské hrčáky jsou vzhledem ke své unikátnosti fenoménem zasluhujícím si největší pozornost ze
všech dotčených zájmů životního prostředí v daném ...“
„jediný úsek Labe na středním toku s bystřinným prouděním. Jelikož se jedná o unikátní lokalitu, není možné jej při splavňování porušit, notabene zničit.“
„pod jezem Přelouč je proudní úsek Labe s velkým spádem…“
Moje dojmy a pár informací z internetu.
Myšlenky, že Labe pod přeloučským zdymadlem existuje v původní podobě, jsem se musel vzdát hned při prvním pohledu od jezu. Labe bylo v tomto úseku kanalizované už před 1. světovou válkou a má stejný lichoběžníkový profil jako kdekoliv jinde. Hlavní peřej vzniká až pod lávkou pro pěší, asi půl kilometru pod jezem. Dlouhá je asi 400 metrů. Viděl jsem řeku při průtoku 140 kubíků za vteřinu a za tohoto stavu je koryto plné, mělčiny nevidět. Už od jezu je proud silný, v nejrychlejším místě ho odhaduji až na 15km/hod, velké vlny, které vznikají nepravidelně a šikmo korytem, občas se přelévají do bílých hřebenů. Pro otevřené kánoe to při tomhle průtoku může být docela pohroma. Stěny koryta jsou opevněné žulovou dlažbou jako celé Labe, hladina je hluboko pod okolním terénem. Pod vegetací ale není dlažba břehů moc vidět. Opevnění je často poničené a řeka vytváří nové miniaturní pláže kamenů, písku a náplavů. Na dně jsou pravděpodobně kameny a skalní podloží.
Labske hrcaky?
Název „Labské hrčáky“ je poetický, ale pravděpodobně není správný pro toto místo. (viz. F.Hollman, Klub přátel Pardubicka). Tento název patrně patří jinam – k proudnému úseku nad Pardubicemi, který zanikl už dávno při stavbě pardubického zdymadla. Přerovské proudy vznikly při napřímení původních meandrů Labe a hlavně asi jako důsledek těžby štěrkopísků z řeky v okolí Chvaletic. Těžba a prohlubování dna skončilo při postupu proti proudu právě pod těmito peřejemi, kde vystupuje skalní podloží, které zabránilo vymletí a vytěžení koryta.
Ekologové brání stavbě plavebního kanálu hlavně pod vlajkou zachování biotopu tzv. „Slavíkových ostrovů“ a to z důvodu ochrany ohrožených a vzácných druhů živočichů a rostlin. Název opět burcuje fantazii, nicméně o ostrovy jako takové nejde. Původ tohoto území opět přibližuje F. Hollman (viz výše).
Plánovaný plavební kanál je vyprojektován na pravém břehu v délce asi tří kilometrů s jednou plavební komorou o rozdílu hladin osm metrů. Kanál je navržen poměrně „ekologicky“, s členitým břehem a jakýmsi mokřadním systémem. Mezi kanálem a řekou by měl vzniknout skutečný ostrov, který má sloužit jako park. Slalomový kanál by jistě bylo možno zbudovat…
Labske hrcaky?
A můj názor?
Chudák Labe dostalo pořádně na frak už při kanalizování před 1.světovou válkou. Kdyby dnes někdo přišel s tím, že postaví plavební kanál a současně navrátí Labe do původních meandrů přirozené řeky, tak bych to přijal s větším nadšením. Podle mého mdlého rozumu by bylo lepší udělat plavební kanál z již kanalizovaného Labe (postavit nové zdymadlo s převodem povodňových průtoků v místě dnešních Hrčáků?), a současně revitalizovat původní starou řeku přes slepá ramena na pravém břehu, v co nejdelších a nejčlenitějších meandrech a třeba i s umělými „skalními prahy“ peřejkami a překážkami pro vyrovnání spádu. Mít miliardy, prostě bych postavil Hrčáky nové a snad i lepší, a chudinku Labe ponechal plavbě a osudu.
Šakal