Jezů je v naší republice velké množství, ale většina z nich je nevhodná ke splouvání. V poslední době se staví na jezech různě důmyslná zařízení, která ztěžují vodákům jejich spokojenou plavbu. Příkladem mohou být klapkové či vakové jezy, které se sklápějí dle stavu vody. Z vodáckého pohledu to znamená, že jeden den může být jez například krásně sjízdný, ale druhý den v něm může jít o život. Známá vodácká poučka praví, že každý jez na řece je potřeba si před jeho splutím prohlédnout. Chování vody pod jezem může být skokově zcela změněno a proto je důležité být obezřetný. O sjíždění a nebezpečnosti jezů se budeme věnovat v některém dalším článku. Dále si jen ukážeme dva různé typy jezů, z nichž jeden je vodácky nepřívětivý, ale druhý je naopak velmi vodácky ceněný.

První je postaven na Nežárce v Jindřichově Hradci pod soutokem s Hamerským potokem a jmenuje se U devíti mlýnů. Jedná se o klapkový jez s gumovými pásy zahrazujícími celý jez. Svoji zkušenost s tímto jezem popisuje Jirka Kotyza:

Několik metrů za jezem stojí silniční most. Těsně před mostem je čerstvě postavená stěna, zhotovená z dopravníkových pásů. Zahrazuje a uzavírá celý prostor pod mostem. Pásy jsou zavěšeny vertikálně na zvláštní konstrukci a fungují jako takové ty plastové uzávěry průjezdů pro vysokozdvižný vozík. Stěna dosahuje až do vody a pokud se zvedne průtok, (nebo sklopí jez) pásy nejspíš uhnou před vodou a táhnou se po hladině. Při pohybu po řece člověk jede proti černý zdi. Všechna voda mizí pod pásy.

I když tento 3 metry vysoký jez nepatří mezi sjízdné, přesto ve sklopeném stavu by se sjíždět asi dal. S touto unikátní černou zdí je však odsouzen k přenášení. Na jiném konci naší republiky ale na vodáky mysleli daleko více. Před časem proběhla v televizi zpráva o jezu, který má zkušební vodáckou propust. Jedná se o Vaňakův jez, který se nachází na Jizeře ř.km 37,7, a má pro vodáky netradiční možnost splouvání. Po příjezdu lodí k jezu mohu vodáci ručně ovládat propust, která je standardně zavřená. Otevřou si ji a pak jez sjedou. Po chvíli se propust sama zavře a tím dojde k minimální ztrátám jalové vody, která by nešla na elektrárnu.

Jak je vidět z těchto diametrálně odlišných příkladů, jezy mohou být upraveny i z vodáckého pohledu velmi přívětivě a důmyslně. Záleží jen na přístupu majitele jezu, dále samozřejmě na dostatku financí a hlavně na někom, kdo bude majitele jezu „nutit“ do vodácky přívětivé stavby. Nakonec přikládám vtipnou poznámku od Milana Ambrože, který vás seznámí se značkami "jez" a "zákaz plavby".

Petr