Re: faktory topení na Sázavě, Klasik, 05.02.2009 13:23
Víš to je přesně to, co jsem nechtěl aby to k tomu sklouzlo. Pokusím se vysvětlit.

Oni neseděli doma u TV, ale něco zajímavého dělali. Pro tuto činnost je jednou ze základních bezpečnostních pomůcek pípák. Podmínka nutná, ne však postačující. Ten je na dost vysoké technické úrovni a při správném provozování problémy s baterkami atd. u něj snad ani nejsou (Test atd.). Bohužel oni ho neměli. Předpověď byla přijatelná. Po nájezdu do svahu vyhodnotili situaci jako nebezpečnou a začali prchat vzhůru a přitom se to utrhlo. Až doposud je jediná vážná chyba to, že vlezli do tak těžkého terénu bez pípáku, jinak je vše je OK. Tuhle hloupost někdy udělal snad každý, kdo jezdí na lyžích mimo, ale většina měla štěstí, že se prostě nic nestalo. (Ježdění kolem sjezdovek v hlubočáku je něco jiného.)

Tady je ale ta série smůly pro tu dívčinu, která se stala a za kterou ona opravdu nemohla :
1. utrhlo se to
2. vyhrabávání začalo u jejího kolegy, který se zřejmě ukázal sám, ale nemohl se vyhrabat.
3. Hledali ji níž, než byla a pro recco tam pískalo zřejmě kde co
4. Našli ji těsně po poslední možnosti naložit ji do vrtulníku (smůla jako kráva), takže ji vezli na saních (stálá resuscitace za jízdy na saních ... to mi zní jako scifi, to mohu jen obdivovat)

Nic z toho snad není ničí chyba, všechno je to jen smůla, která šla proti ní.

Objektivní nebezpečí je na svahu veliké vždy a čas po pádu laviny jede podobně rychle jako ve vodě. Čas přežití je prvních pár minut (pokud jsi tedy úspěšně přežil pád) a Peeps nezasypaní obratem přepínají do režimu vyhledávání a jdou hledat. To hledání se cvičí, není to zase až tak jednoduché a právě to nebezpečí si obvykle všichni uvědomují ještě než vlezou na svah. Než přijde záchranný tým odjinud, tak pravděpodobnost přežití je již velmi nízká (20-40%?).

Okamžiky váhání nad svahem proto bývají dlouhé a stejně jako na vodě se často raději otočíš. Takto jsem třeba dlouze koukal do Velké Ramžiné v Turecké dolině na V. Fatře a potom zbaběle sjel po hřebeni na sjezdovku. To byl 1. stupeň nebezpečí, žlab jak dálnice, sjel bych to jako po másle, ale byl jsem sám a neměl jsem žádné jištění. To je to o čem byl můj původní příspěvek. Nepodlehnout nezdravému sebevědomí, uvědomovat si o čem to je a použít hlavu.

Snad to jako vysvětlení stačí. Chtěl jsem jen vysvětlit, že falešné bezpečí z peepsu pro znalé nehrozí.